Zdroj: www.pomocnetlapky.cz

 Asistenční pes            

 Asistenční pes je buď souhrnný název pro psy pomáhající všem zdravotně potiženým nebo pro psy, jejichž úkolem je pomáhat tělesně postiženým (obvykle, ale ne výlučně, vozíčkářům).

 Historie asistenčních psů

Nejstarším a i u nás dlouho zavedeným je výcvik vodících psů pro nevidomé. S výcvikem psů pro tělesně postižené se začalo v 70. letech 20. století v USA a od té doby se velmi rozvinul.

Oproti výcviku psů pro nevidomé, který hradí stát, jsou asistenční psi, jejichž výcvik je daleko náročnější a delší, financováni ze sponzorských darů a dotací. Vodící psi mají dosud také mnohem širší práva přístupu do veřejných budov, dopravních prostředků apod.

Po šesti- až osmiměsíčním výcviku ve speciálním středisku se asistenční psi ve věku přibližně jednoho a půl roku dostávají do domácnosti svého nového majitele. Odborně vycvičený pes je připravený doživotně pracovat pro svého postiženého pána, a být tak jeho služebníkem, jeho očima, jeho průvodcem.

Rozsah výcviku se vždy řídí schopnostmi psa a potřebami postiženého Při hledání vhodného týmu - klienta a psa - se proto přihlíží na rozsah postižení klienta, jeho životní styl, záliby, potřeby a povahu, u psa pak na míru schopností, fyzickou zdatnost a povahové vlastnosti.